Pěnové sklo REFAGLASS od základů po střechu.

Materiály jsou v oblasti stavebnictví samostatnou rozsáhlou kapitolou a častým tématem k diskuzi. Výrobci stavebních hmot musí reagovat na zpomalení ekonomického růstu, vyšší energetickou náročnost a zvyšující se cenu lidské práce. Změny nastávají i na straně zadavatelů, kteří stále častěji kladou důraz na výběr vhodného stavebního partnera a především stavebních materiálů. V této době nestačí, aby byl materiál jen ekonomický a dobře zpracovatelný. Ve 21. století, v době hledání obnovitelných zdrojů, je důležitý i ekologický aspekt, trvanlivost a univerzálnost materiálu. Zásadní roli hrají také různé dotační programy na ekologické stavby a navyšování finanční podpory v rámci programu Zelená úsporám.

Materiálem, který splňuje veškeré požadavky současného stavebního trhu, je pěnové sklo. Jde o tepelněizolační materiál, který je vyroben ze stoprocentně recyklovaného skla. Pro své technologické vlastnosti se hodí prakticky na všechny druhy staveb, a to jak v soukromé, tak i v komerční sféře. Nejčastěji je pro své vlastnosti využíváno jako izolace základové desky, při rekonstrukci starých vlhkých podlah nebo na zelené střechy či izolace klenboví.

„Pěnové sklo je nenasákavý materiál, proto je vhodné především tam, kde je problém s vodou nebo vlhkostí. A ačkoliv má vysokou pevnost v tlaku, je velmi lehké. Proto ho zákazníci velmi často poptávají i na zelené střechy a do kleneb,“ říká Jan Cimburek, ředitel příbramské společnosti Refaglass, která pěnové sklo v České republice vyrábí.

Ale pozor. Zelené střechy jsou velmi náročné na realizaci a největší důraz je potřeba klást právě na izolaci. Projektanti a investoři musí řešit především nosnost konstrukce a chování použitého materiálu za různých klimatických podmínek. Prioritou je nízká hmotnost, nenasákavost a mrazuvzdornost. Materiál nesmí měnit za žádného počasí ani objem, ani hmotnost.

NA CO SI DÁT POZOR PŘI STAVBĚ ZELENÉ STŘECHY

Plošné zatížení

Majitel budoucí zelené střechy by se měl rozhodnout, o jakou vegetaci se na živé střeše chystá starat a dle toho kalkulovat konstrukci. Extenzivní střešní zeleň se skládá ze střešních konstrukcí, které mají únosnost 60–300 kg/m2. Malá únosnost podmiňuje zeleň a rostliny rozšiřující se do plochy (trvalky, suchomilné rostliny). Oproti tomu se intenzivní střešní zeleň realizuje na konstrukcích o únosnosti až 1 000 kg/m2. Lze zde tedy Materiály jsou v oblasti stavebnictví samostatnou rozsáhlou kapitolou a častým tématem k diskuzi. Výrobci stavebních hmot musí reagovat na zpomalení ekonomického růstu, vyšší energetickou náročnost a zvyšující se cenu lidské práce. Změny nastávají i na straně zadavatelů, kteří stále častěji kladou důraz na výběr vhodného stavebního partnera a především stavebních materiálů. V této době nestačí, aby byl materiál jen ekonomický a dobře zpracovatelný. Ve 21. století, v době hledání obnovitelných zdrojů, je důležitý i ekologický aspekt, trvanlivost a univerzálnost materiálu. Zásadní roli hrají také různé dotační programy na ekologické stavby a navyšování finanční podpory v rámci programu Zelená úsporám. 3 použít i keře a nízké stromy. K údajům při nasycení vodou a hmotnosti vegetace je však nutné ještě připočíst zatížení sněhem. Je tedy jasné, že každý kilogram navíc může hrát roli a stavitelé dávají přednost co nejlehčím materiálům. Proto je například čím dál častěji nahrazován keramzit (jako tepelněizolační složka) právě pěnovým sklem. To je až čtyřikrát lehčí než zmiňovaný keramzit. Navíc je vyrobeno z recyklovaného skla, a tudíž je jak levnější, tak i stoprocentně ekologické.

Hydroizolace

Vzhledem k tomu, že zelené střechy jsou ploché a dešťová voda neodtéká jako u klasických střech, je potřeba klást velký důraz na hydroizolaci. Tato vrstva musí být odolná i proti prorůstání kořínků. Špatně položená hydroizolace nebo nevhodná manipulace například s TV anténami může způsobit pronikání vody do stropního systému. Pokud se tak již stane, délka, doba a cena opravy záleží opět na použitých materiálech. „Pěnové sklo je nenasákavé, tudíž stačí jen poškozené místo opravit a materiál mohu znovu použít,“ říká Jan Cimburek ze společnosti Refaglass a dodává: „V případě použití například polystyrenových desek je problém závažnější. Polystyren vodu nasákne a voda se dostane do všech desek. Je tedy velmi náročné nalézt konkrétní místo poškození. Navíc při opravě je třeba strhnout celou plochu střechy a mokrý polystyren se nedá již znovu použít.“

Sklon zelené střechy

Sklon zelené střechy závisí na funkci, kterou majitel od živé střechy očekává. Všeobecně platí, že minimálním sklonem by měla být 2 %. Jde o to, aby se na střeše nedržela přebytečná voda. Tyto ploché střechy slouží spíše jako okrasné. Dají se použít i pro funkci terasy. Zelené střechy se sklonem okolo 40 % jsou spíše hojně využívány ve Skandinávii a plní převážně funkci tepelněizolační. Při větších sklonech je nutné zajistit systém ochrany proti sesutí půdy. Použití pěnového skla jakožto tepelněizolační složky je při jakémkoliv sklonu střechy jednodušší. Důvodem je skutečnost, že pěnové sklo se rozhrnuje až na hydroizolaci. Oproti tomu polystyrenové desky se musí nejprve slepit lepidlem dohromady a pak na ně opatrně pokládat hydroizolační desku.

Rozšíření zelených střech je vzhledem ke stále mizející zeleni ve městech více než žádoucí. Minimalizují návaly odtékání dešťové vody, a navíc zlepšují tepelněizolační vlastnosti střešní konstrukce. V letních měsících zabraňují nadměrnému zahřívání bytů, a naopak v zimě brání tepelným ztrátám. Kromě toho, že ladí oku, plocha zeleně o rozloze 25 m2 vyprodukuje za den asi tolik kyslíku, kolik spotřebuje člověk za stejnou dobu pro své dýchání. Proto není divu, že stavba zelených střech má v budoucnosti zelenou a je podporována zákonodárci a veřejnou správou.

Finanční podporu lze však získat i bez zelené střechy. Stačí jen, když si postavíte kvalitně realizovaný a promyšlený, tzv. pasivní dům, který splňuje kritéria energetických úspor. A jedním z důležitých kritérií je samozřejmě opět izolace. „Pěnové sklo je pro pasivní dům jako stvořené. A to nejenom pro své izolační vlastnosti, kdy v plném rozsahu nahrazuje extrudovaný polystyren. Splňuje zároveň i nejpřísnější ekologická kritéria,“ vysvětluje Jan Cimburek, ředitel společnosti Refaglass. Pěnové sklo je totiž prakticky vyrobeno z odpadu a je znovu recyklovatelné. Dvacet pět ­tisíc vinných lahví, které skončí v kontejneru na tříděný odpad, stačí na izolaci základové desky průměrného rodinného domu. To, že pěnové sklo patří k trvale udržitelným materiálům, dokazuje i účast projektu pasivního domu na pěnovém skle v prestižní soutěži Adapterra Awards. Ta hledá inspirativní projekty pomáhající přizpůsobit města, domy, nebo krajinu klimatické změně a šanci mají jen ty projekty, které jsou citlivé k životnímu prostředí. A potvrzuje to i projektant Jiří Čech z projekční kanceláře AB ateliér, která dostala zakázku postavit moderní, „zelenou“ mateřskou školku ve Slivenci. „Již při řešení projektu jsem věděl, že nejvhodnějším materiálem pro toto zadání je právě pěnové sklo. A to nejen pro jeho stoprocentní ekologičnost, ale i jiné parametry. V době energetické krize je neustále vyvíjen tlak na snížení energetické náročnosti budovy. Obce škrtají ve svých rozpočtech a žádají co nejefektivnější řešení, obzvláště u neziskových objektů.“ A to se ve Slivenci podařilo.